Byt Brno

Interiér promyšlený ještě před dokončením stavby

Byt v brněnské novostavbě měl dobrý základ, ale původní developerské řešení neodpovídalo potřebám budoucích obyvatel. Některé průchody byly příliš úzké, dispozice nedávala dostatek prostoru vestavnému nábytku a chyběly podmínky pro promyšlené osvětlení.

Návrh proto vznikal ještě v době, kdy bylo možné do stavby rozumně zasáhnout. Drobné úpravy příček, zvětšení dveřních otvorů a nové sádrokartonové konstrukce vytvořily lepší základ pro celý interiér.

Změnit základ dřív, než vzniknou kompromisy

U novostavby může být lákavé převzít dispozici od developera a soustředit se jen na vybavení. Problémy se ale často ukážou až ve chvíli, kdy se začnou řešit konkrétní skříně, průchody, osvětlení nebo návaznosti místností.

Tady se proto nejdřív prověřilo fungování celého bytu. Některé stavební otvory se zvětšily, upravily se návaznosti mezi vstupní a obytnou částí a pomocí sádrokartonových podhledů vznikl prostor pro nové vedení světel a čisté zakončení vestavného nábytku.

Díky tomu se jednotlivé místnosti nemusely později přizpůsobovat původnímu stavebnímu řešení. Naopak stavba se včas přizpůsobila návrhu interiéru.

Klidný základ, který propojuje celý byt

Společným motivem je kombinace světlého dřeva, bílých a béžových ploch, černého kovu a skla. Vestavný nábytek vytváří souvislé klidné stěny a ukrývá většinu každodenních věcí.

Interiér ale neměl působit sterilně. Hladké povrchy proto doplňují textilie, čalouněný nábytek, jemné struktury a několik akcentů. Ty se objevují jen na vybraných prvcích a dodávají neutrálnímu základu charakter.

Úpravy proti původnímu developerskému řešení nebyly rozsáhlé, ale ovlivnily fungování celého bytu. Větší dveřní otvory zlepšily propojení místností a umožnily použít subtilní prosklené příčky.

Sádrokartonové podhledy pomohly vyřešit vedení elektroinstalace, zapuštěná svítidla a návaznosti vestavného nábytku. Díky včasnému rozhodnutí nebylo nutné později zakrývat kabely, improvizovat s osvětlením nebo upravovat hotové povrchy.

Jeden otevřený prostor, několik jasných zón

Hlavní obytná část spojuje vaření, stolování a odpočinek. Jednotlivé funkce nejsou oddělené příčkami, ale rozmístěním nábytku, světlem a změnou měřítka jednotlivých prvků.

Obývací část zůstává otevřená směrem k oknům a výhledu. Nízký nábytek pod televizí nepřetěžuje hlavní stěnu a měkké organické tvary sedacího nábytku vyvažují rovné linie vestavných prvků.

Kuchyně propojená s jídelním stolem

Jídelna tvoří přirozené spojení mezi kuchyní a obytnou částí. Osvětlení je rozdělené tak, aby prostor fungoval při běžném provozu i během večera, kdy není potřeba svítit v celém bytě stejně.

Úložný prostor bez uzavřené chodby

Zádveří potřebovalo nabídnout dostatek místa pro oblečení, boty i další každodenní věci. Vysoké skříně proto využívají celou výšku prostoru, zatímco lavice s dřevěným obkladem vytváří pohodlné místo pro přezouvání.

Černě rámovaná prosklená příčka JAP odděluje vstup od obytné části, ale nebere mu světlo ani vizuální kontakt se zbytkem bytu. Vstupní prostor tak zůstává praktický, aniž by působil jako tmavá uzavřená chodba.

Integrované osvětlení v nábytku a u podlahy pomáhá při běžném večerním provozu a zároveň zvýrazňuje hloubku dlouhého prostoru.

Měkčí a klidnější část interiéru

Ložnice pracuje se stejnou neutrální paletou jako zbytek bytu, ale přidává více textilií a měkkých povrchů. Čalouněná postel, koberec a vrstvené závěsy prostor opticky i akusticky zklidňují.

Teplé kovové detaily na svítidlech a drobném vybavení interiér lehce zvýrazňují. Červená textilie pak vytváří jediný silnější barevný akcent, který navazuje na obytnou část.

Součástí ložnice je také menší toaletní stolek. Je zapojený do celkového uspořádání tak, aby místnost stále působila hlavně jako prostor pro odpočinek.

Dvě místa pro studium i odpočinek

Dětský pokoj je navržený pro dva uživatele. Musel proto spojit dvě lůžka, společné pracovní místo a dostatek úložných prostor, aniž by místnost působila přeplněně.

Vestavná sestava soustřeďuje skříně, police a dlouhý pracovní stůl do jedné stěny. Každý má vlastní pracovní pozici, ale nábytek stále působí jako jeden celek.

Neutrální materiálový základ umožňuje, aby se pokoj postupně měnil spolu s jeho uživateli. Osobní charakter mohou vytvářet knihy, fotografie, textilie a drobné vybavení bez nutnosti předělávat celý interiér.

Světlé plochy, teplé dřevo a přesný kontrast

Základem interiéru je světlé dřevo kombinované s bílými a teplými neutrálními odstíny. V obytné a vstupní části je doplňuje světlá bezespárá podlaha, která opticky propojuje jednotlivé zóny a nechává vyniknout nábytek.

Černé kovové rámy, kování a svítidla dávají světlému interiéru jasnější strukturu. Textilie, koberec a čalouněné prvky naopak změkčují hladké povrchy a pomáhají vytvořit příjemnější domácí atmosféru.

Výsledkem je současný byt, který působí čistě a klidně, ale díky práci se strukturami, světlem a barevnými akcenty nezůstává anonymní.